Středa 21. 11. 2018

Česko je znovu na samé hraně deflace, ČNB zůstává v klidu

10.06.2016

Ekonomika šlape, platy rostou a služby už zdražují. Ceny zboží ale dál klesají. Ve statistice se poprvé výrazně projevila padající cena plynu. Vliv levné ropy začne odeznívat v létě. Inflace je cílem ČNB již čtvrtým rokem. Centrální banka by se k němu měla propracovat příští rok.

zpráva Česko je znovu na samé hraně deflace, ČNB zůstává v klidu

Na údaj o výši inflace čekají průměrní Češi poslední roky s obavami. Ne snad proto, že by ukázal, jak se jejich úspory rozplývají před očima. Naopak, jako hrozba "v pointervenční éře" působí situace, kdy ceny nerostou, či když cenová hladina dokonce zamíří dolů. To totiž znamená, že konec éry slabé koruny není v dohledu. A vzhledem k radikálně protideflační rétorice vedení České národní banky se navíc začne nabízet možnost, že by centrální bankéři korunu poslali ještě ke slabším úrovním. Tak, jak se o tom spekulovalo před rokem a půl.

Ve čtvrtek zveřejněná data zahrnující vývoj cen během května ukázala, že Česko je znovu na samé hraně deflace. Ceny oproti loňsku stouply ani ne o jednu desetinu procenta. Oproti dubnu, kdy inflace vystoupala na 0,6 procenta jde o výraznou změnu. Přesto se na politice České národní banky, a tedy ani na kurzu koruny ještě dlouho nic nezmění.

Inflaci nyní k nule stahuje prudce zlevňující plyn a potraviny. Ty jsou nyní o 2,5 procenta levnější než před rokem, plyn pak o sedm procent, přičemž prakticky celý pokles se odehrál během května. Cenovou hladinu dále sráží doprava. Ta meziročně zlevnila o tři procenta navzdory tomu, že na ropném trhu se trend otočil a ceny pohonných hmot už týdny rostou. Průměrná cena litru benzinu poskočila již na 30 korun za litr, i to je ale stále výrazně méně než před rokem.

Opačným extrémem jsou brambory. Za ně už zákazníci platí téměř o polovinu více než loni na jaře. V součtu s mléčnými výrobky, jejichž cena se propadla po uvolnění produkčních kvót, jsou však potraviny jako celek levnější.

Výsledkem je, že inflace byla citelně nižší, než jakou očekával trh. "Je to nečekaný, ale nikoli překvapivý údaj," říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Paradoxně znějící formulací popisuje fakt, že cenovou hladinou hýbají náhodné tržní výkyvy či změny ceníků plynařů, do nichž pokles cen dorazil s více než půlročním zpožděním. To způsobilo, že v dubnu vyšla inflace o něco výše a následující měsíc byla zase o něco nižší než odhady analytiků.

Základní trend ale určují vnější vlivy, v první řadě levné suroviny, které české ekonomice pomáhají, dále pomalý růst v eurozóně a s tím spojený dovoz deflace od našich největších obchodních partnerů. To je faktor, jaký ČNB nemůže zvrátit. Zboží je tak v průměru o 0,8 procenta levnější než loni.

Zdražují ale služby, které nejsou ovlivněny deflací v eurozóně. Navíc vyšší mzdy − rostou nejrychleji od krize − zvyšují poptávku a jsou znát i v nákladech, a tedy i v cenách.

"Podniky nemají kam sáhnout pro novou pracovní sílu, nezaměstnanost je jednoznačně pod přirozenou mírou a tlačí na vyšší mzdy," shrnuje vývoj posledních měsíců, kdy se stupňuje nářek zaměstnavatelů nad nedostatkem kvalifikované pracovní síly, analytik České spořitelny Jiří Polanský. Firmy podle něj alespoň část těchto nákladů, takovou, jakou jim umožní konkurence, promítají do cen. Výsledkem je poměrně svižné zdražování služeb o 1,5 procenta.

Navíc vykazovanou inflaci proti realitě zřejmě snižuje fakt, že nezahrnuje nemovitosti. Náklady na bydlení jsou suplovány tzv. hypotetickým nájemným, které i v situaci, kdy ceny bytů letí vzhůru, podle statistiků vykazuje jen jednoprocentní růst.

"To je dáno metodou výpočtu, která využívá vývoj cen stavebních prací a materiálu, které se však kvůli útlumu stavebnictví vyvíjejí zcela jinak než ceny bytů. Dále statistici zahrnují úhrady v bytových družstev, které stagnují," vysvětluje hlavní ekonom české ING Bank Jakub Seidler. "Pokud by se místo toho započetl desetiprocentní růst cen nemovitostí za první čtvrtletí tohoto roku, inflace by byla o téměř jeden procentní bod vyšší," ukázal Seidler ošidnost konstrukce údaje, který má přitom v celkovém spotřebitelském koši váhu téměř deseti procent.

Pokud ekonomiku nezasáhne výrazný vnější šok, začne se cenová hladina už na konci léta, kdy uplyne rok od výrazného propadu cen pohonných hmot, postupně zvyšovat. ČNB jako vždy očekává, že inflace "na horizontu měnové politiky (tedy za rok až rok a půl, pozn. red.) dosáhne dvouprocentního cíle, který následně mírně překročí". Pokud se předpověď ředitele měnové sekce ČNB Tomáše Holuba tentokrát naplní, bude to znamenat, že ČNB svého cíle dosáhne poprvé po více než čtyřech letech.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity