Úterý 11. 12. 2018

Čína chce jen větší moc a žádnou zodpovědnost

25.08.2015

Před 43 lety proběhla významná návštěva amerického prezidenta Nixona v Číně a dnes se zdá, že si Čína chce vzít poučení z tehdejší ekonomické politiky USA. Oslabení její měny totiž kopíruje přístup tehdejšího ministra financí americké vlády Johna Connallyho. Ten mezinárodní nevoli nad americkou monetární politikou komentoval s tím, že „je to naše měna a vaše problémy“. Je férové doplnit, že Japonsko se na konci roku 2012 chovalo podobně, protože tehdy začala 35% devalvace jeho měny. Otázkou ale nyní je, jaké možnosti teď mají menší asijské ekonomiky? Zdá se totiž, že Čína je rozhodnuta přenést své problémy na ostatní země.

zpráva Čína chce jen větší moc a žádnou zodpovědnost

Čína bude vývoj v regionu sledovat pozorně jak z ekonomického, tak z politického hlediska. Peking tady chce zvýšit svou moc, jeho úspěch je ale dán i tím, zda si získá přízeň sousedních zemí a bude tak schopen snížit americký finanční, diplomatický a vojenský vliv. Vietnam už přikročil k devalvaci a snaží se s Čínou držet krok. Méně jasný je plán Jižní Koreje, Indonésie a Filipín. Čína tvrdí, že dělá jen to, co po ní chce MMF – pohybuje se směrem k plovoucímu kurzu. Trhy ale reagují hodně negativně proto, že nikdo čínské vládě nevěří, že by v plánu nebyla další devalvace. 

Bloomberg například informuje o tom, že nejbohatší čínští investoři se velmi rychle stáhli z čínského akciového trhu. Vláda by jistě popřela, že nejbohatší členové komunistické strany mají neveřejné informace o tom, že je čas prodávat. Je ale pochopitelné, že investoři na celou věc hledí se skepsí. Patrick Chovanec ze Silvercrest Asset Management hovoří dokonce o tom, že vláda čelí krizi důvěry na domácím i mezinárodním poli. Bývalý ministr financí americké vlády Henry Paulson v této souvislosti tvrdí, že by Čína udělala mnohem lépe, kdyby nereálný růstový cíl ve výši 7 % nahradila nějakým důvěryhodným číslem. Podobné je to třeba s oficiálními statistikami týkajícími se výše zadlužení místních vlád. 

Peking se stále domnívá, že si důvěru koupí za peníze. Dokazuje to vklad ve výši 100 miliard dolarů do banky Asian Infrastructure Investment Bank. Pokud ale analytici nebudou věřit, že čínská vláda hovoří pravdu, skepse a nedůvěra v renminbi poroste dál. Vláda by měla začít tím, že bude informovat o tom, kam až měnový kurz klesne. Peking by také zvýšil svou důvěryhodnost ujištěním, že se skutečně snaží zvládnout dluhovou krizi a krizi na akciovém trhu. Pokud tak neučiní, bude stále panovat podezření, že se spíše snaží o další zadlužování obrovských státem vlastněných korporací a bank, aby dosáhl svých růstových cílů a zabránil deflaci. 

V neposlední řadě se Čína musí chovat zodpovědně na regionální úrovni. Doposud se tato země snažila užívat si plody své rostoucí moci bez toho, aby také nesla svůj díl zodpovědnosti. Namísto stanovení jasných pravidel se uchyluje k zastrašování. V krátkém období tím svých cílů dosáhne, v delším období ale vyvolá problémy. Čína se snaží o nalezení té nejjednodušší cesty i v měnové oblasti. Devalvaci totiž nedoprovází zvyšování transparentnosti na úrovně, které jsou běžné u měn používaných v globální ekonomice jako měny rezervní. 

Autorem je William Pesek.

Zdroj: Bloomberg, Patria

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity