Středa 21. 11. 2018

Čínský růst zpomaluje a přichází vystřízlivění. Ceny komodit ve světě padají

11.07.2015

Obavy vyvolané propady čínských akciových trhů dolehly na sektor komodit, hlavně průmyslových kovů. Největší pokles cen zaznamenala železná ruda, během jednoho dne její hodnota klesla o 11 procent, což je nejvíce v historii. Klesá i hliník, měď či ropa. Čínský růst narazil na své limity, dříve se tisíce tun oceli a dalších materiálů utopily ve velkolepých stavbách, orientace na spotřebu ale kvůli čínskému centralismu nefunguje.

zpráva Čínský růst zpomaluje a přichází vystřízlivění. Ceny komodit ve světě padají

Propad čínských akciových trhů, který vyvrcholil tento týden, si vybírá globální daň. Obavy ze stavu čínské ekonomiky, která dosud táhla dopředu celosvětový hospodářský růst, dolehly palčivě na sektor komodit, zejména průmyslových kovů. Čína je jejich velkým konzumentem a také importérem. Pro mnoho investorů panické výprodeje na burzách v Šanghaji a Šen-čenu zafungovaly jako signál, že se potíže finančního trhu mohou přenést do reálné ekonomiky a podlomit poptávku po stavebních a průmyslových materiálech jako ocel, měď, hliník či stříbro. Tyto komodity se proto dostaly pod výrazný prodejní tlak a mnohé propadly na nejnižší úrovně od vypuknutí finanční krize před šesti lety.

Nejvíc zlevňují rudy
Poklesu vévodí železná ruda. Cena klíčové ingredience pro výrobu oceli se během jediného dne sesunula o 11 procent, nejvíc v zaznamenané historii obchodování.

Na několikaletá minima klesla měď. Tohoto kovu, který je hojně uplatňován ve stavebnictví či automobilovém průmyslu, se v Číně spotřebuje stejně jako ve zbytku světa dohromady. Před třemi lety stála tuna mědi přes 8000 dolarů. Dnes se prodává za 5500 dolarů.

Pád potkal i hliník, který slouží automobilkám i výrobcům plechovek.

Ušetřena ale nezůstala ani ropa. Barel severomořského typu Brent po několika měsících nad 60 dolary sklouzl zpět pod tuto hranici. Poblíž mnohaletých minim se obchodují platina, stříbro a zlato.

Těžké časy pro těžaře kovů

Spolu s komoditami klesají i měny států, které patří k jejich největším vývozcům. Australský a kanadský dolar od začátku roku vůči svému americkému protějšku klesly o devět, respektive sedm procent. O moc lépe na tom není ani ruský rubl. Od poloviny května vůči dolaru oslabil o 14 procent.

Do problémů se dostávají i těžařské firmy. Burzovní ceny uhlí, zlata či ropy mnohým nestačí pokrýt produkční náklady, a proto se pokles nevyhnul ani jejich akciím. Za nejhorší kalamitu v sektoru za několik uplynulých dekád si přitom firmy mohou zčásti samy.

Prapůvod problému leží v Číně. Její ekonomika začala počátkem tisíciletí expandovat střemhlavým tempem a postupně se vypracovala na absolutně největšího spotřebitele všech významnějších surovin, který udává směr a tempo celému sektoru.

Hlad po komoditách neustal ani po finanční krizi, právě naopak. Peking se rozhodl hospodářství podpořit masivními investicemi do infrastruktury. Stavěly se rychlodráhy, přehrady, dálnice, celá nová města, v nichž se utopily miliony tun oceli, mědi nebo betonu.

Na tento vývoj těžaři zareagovali rozšiřováním dolů a otvíráním nových ložisek. "Těžařské společnosti předpokládaly, že poptávka poroste dál obrovským tempem, a tomu přizpůsobily své expanzivní plány. Řada nových kapacit ale naběhla až teď, kdy se ukazuje, že spotřeba donekonečna růst nemůže," řekl nedávno HN výkonný ředitel amerického průmyslového gigantu Eaton Alexander Cutler.

Čínský apetit má své meze
Už v posledních dvou letech začalo být všem jasné, že čínský apetit po surovinách má své meze. Letos ale prognózy pomalejšího růstu dostaly daleko pesimističtější obrysy. Druhá největší ekonomika světa by nemusela splnit ani oficiální prognózu růstu kolem sedmi procent. "Hodně se napsalo o přechodu od modelu taženého investicemi k orientaci na spotřebu, ale podle nás je hlavní změnou oproti předchozím letům centralizace, která brzdí rozvoj. Podle nás čínská ekonomika dosáhne sotva na šest procent," uvedl k politickému vývoji v zemi a jeho dopadům na hospodářství Cutler.

Důsledky zpomalení budou nedozírné. Výroba oceli v zemi s 1,4 miliardy obyvatel letos poprvé po 40 letech klesne. Čínské ocelárny, které postrádají odbyt doma, vyváží stále více své produkce za hranice, čímž tlačí ceny o desítky procent níže. Kvůli levnému exportu musí zavírat provozy ve Spojených státech i Evropě.

Krize z nadvýroby, které svět zná už od 19. století, ale nezpůsobuje jen rudý moloch. Západní nadnárodní koncerny jako BHP Billiton, Rio Tinto, Anglo American navzdory padajícím cenám dál otvírají nové doly na uhlí a železnou rudu a chrlí stále více suroviny na přesycený trh. Soustřeďují se převážně na nízkonákladová ložiska v Austrálii či Africe s cílem realizovat co největší úspory z rozsahu, přečkat hubené roky a vytlačit slabší konkurenty z trhu.

To ale v konečném důsledku znamená, že pročištění trhu a návrat cen na rozumné úrovně bude trvat déle, než je za normálních okolností obvyklé. "V následujících 18 měsících obrat nečekáme," tvrdí Cutler.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity