Pondělí 19. 11. 2018

Exportní banka možná skončí pod pojišťovnou EGAP. Zamezilo by to jejich soupeření

17.10.2016

Pavel Kysilka s Miroslavem Zámečníkem připravili reformu státní podpory exportního financování. Nyní se musí najít politická shoda. Návrh počítá s tím, že 100procentním vlastníkem exportní banky se stane pojišťovna EGAP. Má se tak zabránit tomu, aby spolu obě instituce bojovaly u sporných případů, a tím ušetřit českému státu miliardy. Většina dozorčí rady ČEB není spokojená s vedením banky a snaží se o odvolání jejího šéfa Karla Bureše.

zpráva Exportní banka možná skončí pod pojišťovnou EGAP. Zamezilo by to jejich soupeření

Státní podporu exportního financování stíhá již tři roky jeden průšvih za druhým. Po několika neúspěšných pokusech a politických tahanicích se nyní konečně objevil návrh na reformu, který by mohl současnou situaci alespoň částečně vyřešit.

Změnu připravil bývalý dlouholetý šéf České spořitelny a šéf dozorčí rady České exportní banky Pavel Kysilka a další její člen a ekonom Miroslav Zámečník. Základem celého plánu je vložení akcií České exportní banky, které dnes drží několik ministerstev, do kapitálu pojišťovny EGAP.

"Ano, návrh nového uspořádání jsme připravili a rozeslali zainteresovaným úřadům a institucím. Nyní ale musí celou věc probrat vláda a akcionářská ministerstva a nebudu se k tomu dál vyjadřovat," řekl HN Kysilka. Ekonomičtí ministři by se měli návrhem zabývat 27. října.

Státní firmy spolu válčí
Kysilka šéfuje dozorčí radě ČEB od letošního června. Hned na začátku se nechal slyšet, že hlavním problémem státní podpory exportního financování je dualita, tedy dvě státní instituce, kdy jedna poskytuje úvěry a druhá je pojišťuje.

Logicky tak musí dojít při pojistných událostech ke střetu. Ukázkovým případem takové komplikace je problémová elektrárna Poljarnaja na Sibiři. Po krachu projektu chtěla ČEB od pojišťovny proplatit šest miliard, které na něj poskytla. EGAP ale řekl, že byla porušena pojistná smlouva, a rozhodl se vyplacené pojistné krátit o 80 procent.

Vedení obou institucí musí ze zákona bojovat o to, aby ta jejich ze sporu vyšla nejlépe. A přitom mají stejného vlastníka, tedy stát.

Právě toto by mělo nové uspořádání, kdy by EGAP vlastnil exportní banku v rámci jednoho konsolidačního celku, řešit. "Současná situace byla neúnosná. Nový systém zařídí, aby spolu ČEB i EGAP více spolupracovaly. A toto koncernové zřízení jim umožní, aby ve prospěch akcionáře, tedy státu, udělaly i rozhodnutí, které pro jednu z nich nemusí být ideální," řekl HN vysoce postavený zdroj blízký jednání.

Druhým velkým tématem je vymáhání pohledávek. To se dnes bance příliš nedaří. V posledních letech tak stát přišel o miliardy kvůli sklárnám v Rusku, ocelárně na Slovensku a právě i elektrárně Poljarnaja. Úspěšnost je oproti komerčním bankám výrazně nižší, a měl by tak vzniknout společný tým na tzv. workout.

Materiál dále počítá například s tím, že členové dozorčí rady budou muset splňovat přísnější profesní kritéria. Dozorčí rada má také nově splňovat hlavně dozorovací funkci, a nebude tak schvalovat obchodní případy nad 500 milionů korun, jak tomu je dnes.

Hledá se politická shoda
Plán musí projít dvojím schvalováním − od politiků a ČNB. "Objevily se hlasy, že by začlenění mohlo ohrozit kapitálové zajištění EGAP nebo že by banka mohla přijít o licenci. To je naprostá hloupost. Návrh je se zástupci ČNB předjednán," říká další zdroj HN blízký jednání.

Politická podpora bude komplikovanější. HN minulý týden oslovily všechna akcionářská ministerstva − tedy financí, průmyslu a obchodu, zahraničí a zemědělství. Kromě obecných odpovědí o nutném dalším rozpracování ale odmítly úřady návrh blíže komentovat. Jen mimo záznam vyjadřovaly mírný optimismus. Andrej Babiš, jehož ministerstvo financí je největším akcionářem ČEB i EGAP, nereagoval na dotazy vůbec. Byly to právě střety mezi ministrem průmyslu Janem Mládkem a Babišem, které často reformu odsouvaly. Nyní by to ale mohlo fungovat, když reformu přinesl někdo třetí, kdo přímo nepochází z jejich resortů.

Politickou debatu si vyžádá i další téma. I když EGAP i exportní banka bojují s problémy hlavně z minulosti, podle informací HN má dozorčí rada ČEB problémy i s tím, jak je současné vedení banky řeší. Již koncem září tak proběhl první pokus o odvolání generálního ředitele ČEB Karla Bureše, téma ale bylo nakonec odloženo podobně jako celá strategie až na konec října.

Pro odvolání Bureše měli podle informací HN být čtyři z šesti současných členů banky, neprošlo tak o jediný hlas. Nepodařilo se sehnat podpis zástupce zaměstnanců banky a náměstka MPO Vladimíra Bärtla. Personální otázky ale na záznam odmítli komentovat členové dozorčí rady i akcionáři.

Dozorčí rada má být nespokojená hlavně s tím, jak vedení řeší trable spojené s elektrárnou Adularya v Turecku. Tu staví Vítkovice Jana Světlíka. Projekt, na který banka půjčila 12 miliard korun, je od začátku problémový. Nyní se řeší nejen to, kdo poskytne potřebné miliardy na její dokončení, ale i zda nebude banka s EGAP hledat i novou firmu, která ji dostaví.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity