Středa 24. 10. 2018

GDPR zkomplikuje práci médií, budou muset sbírat souhlasy demonstrantů se zveřejněním jejich záběrů. Poslanci nestihli schválit výjimky, jak chtěla EU

22.05.2018

Podle právníků může nová úprava GDPR ohrozit činnost novinářů, umělců nebo vědců. Poslanci nestačili schválit zákon s výjimkami, jak očekávala Evropská unie. Od pátku, kdy nařízení začne být účinné, musí média striktně kontrolovat každý zveřejněný osobní údaj.

zpráva GDPR zkomplikuje práci médií, budou muset sbírat souhlasy demonstrantů se zveřejněním jejich záběrů. Poslanci nestihli schválit výjimky, jak chtěla EU

Ohrozit činnost novinářů, umělců nebo akademiků může svým pátečním startem Evropské nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR. Bruselští tvůrci nařízení počítali s tím, že si příkaz každá země upraví zákonem tak, aby nebyla narušena svoboda slova nebo uměleckého projevu. Čeští poslanci ale nic takového neudělali.

"Měly být stanoveny odchylky a výjimky všude tam, kde je to nezbytné pro zachování svobody projevu a informací," potvrdila advokátka Katarzyna Žák Krzyžanková, která se specializuje na ústavní a evropské právo.

Nařízení GDPR zpřísňuje kontrolu nad používáním osobních údajů lidí, týká se veškerých dat, díky nimž může být člověk identifikován. Pod zpřísněný dohled se tak dostane i zveřejňování jmen nebo fotografií obličejů.

V případě méně závažných porušení nařízení hrozí pokuta až čtvrt miliardy korun, v případě závažnějších porušení dvojnásobek, byť zatím žádný zákon nedefinuje, kdo bude pokuty vybírat.

Sankce budou hrozit například televizím za zveřejnění záběru z demonstrace, pokud nebudou mít výslovný souhlas účastníků.

Taktéž reportáže ze soudních procesů budou muset být doplněny svolením veřejnosti, soudců i souzených osob. "Souhlasíte s tím, abychom o tom, z čeho jste obviněn a jak jste byl potrestán, informovali veřejnost?" může znít otázka reportéra v soudní síni.

Média také například nebudou moci vyhlásit veřejnou sbírku pro lidi, kteří jsou ohroženi na životě vážnou nemocí a potřebují peníze na léčbu, bez souhlasu dotyčných osob.

Podobně vědci nebudou moci dokončit vědecké projekty v oblasti biomedicíny, genderové či národnostní problematiky, protože by museli pracně získávat souhlasy ke zpracování dat všech dotazovaných.

Opozice takzvaný adaptační zákon odmítla před měsícem ve sněmovně projednat ve zrychleném řízení s tím, že jej vláda předložila pozdě a špatně připravený. "Neuvěřitelně to odflákla," uvedl poslanec za ODS Marek Benda. Současný ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) si nemyslí, že by vláda zaspala. "Dva roky byly v tomto případě krátkým časovým horizontem. Jenom samotné připomínkové řízení trvalo více než čtyři měsíce," uvedl Metnar.

Pozměňovací návrh obsahující výjimky pro novináře a další skupiny do předloženého zákona přidal poslanec za ANO Patrik Nacher. "Předložil jsem ho tak, jak předpokládá Evropská unie, tedy že si každá země tyto výjimky vyřeší," řekl. Očekává, že při červnovém načtení zákona ve sněmovně už najde podporu mezi poslanci napříč sněmovnou. "Je třeba zabránit mezním situacím. Vzhledem k tomu, že nevíme, jaká bude praxe, mohou už preventivní opatření vydavatelů ohrozit činnost médií," uvedl Nacher.

Benda jako jeden z nedostatků návrhu a pozměňovacích návrhů vidí například to, že nebude zcela zřejmé, pro koho výjimky platí a v jaké míře.

Otázkou tak je, co nastane po 25. květnu, kdy nařízení vstoupí v účinnost. Benda se neobává, že by hned po začátku účinnosti začaly padat sankce. "Úředník vůbec nebude stíhat, sám má nyní starosti s tím, co se má dělat," dodal.

Advokátka Žák Krzyžanková uvedla, že lze jen obtížně odhadovat, jaký bude přístup kontrolních orgánů k činnosti novinářů, umělců či akademiků. "V prvním roce účinnosti GDPR lze určitě čekat jistou míru shovívavosti, ale v dlouhodobém horizontu není důvod, proč by neměl Úřad pro ochranu osobních údajů důsledně vymáhat všechny stanovené povinnosti," řekla.

Také ona očekává, že činnost médií ovlivní autocenzura novinářů, kteří raději upustí od zveřejnění informací z obavy před sankcemi za porušení zákona. "Ačkoliv případné excesy omezující svobodu projevu budou bezpochyby korigovány tuzemskými soudy, lze předpokládat, že mediální domy nebudou ochotny riskovat v každém sporném případě drakonické pokuty," dodala právnička. 

Oslovená média zatím nemají jasno, jak se s novým nařízením srovnají. Česká televize například na dotaz nedokázala vůbec reagovat. Syndikát novinářů uvedl, že se o přijetí zákona zajímal. "Květnový termín byl znám dva roky dopředu, ale zákonodárci mu bohužel nevěnovali patřičnou pozornost," uvedl předseda syndikátu Adam Černý.

Obecně se očekává, že Úřad pro ochranu osobních údajů bude zatím přistupovat k pochybením vůči GDPR "rozumným způsobem". Místo sankcí mají lidem a úřadům v první fázi pomoct informační linky a webové stránky.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity