Středa 21. 11. 2018

Má už ČNB přestat intervenovat proti koruně? ANO

23.07.2015

Dovážení nízké inflace je vnějším šokem, kvůli kterému není nutné strnule trvat na dvouprocentní inflaci. Pokud ČNB tohle uzná, může pustit kurz dřív.

zpráva Má už ČNB přestat intervenovat proti koruně? ANO

David Navrátil
hlavní ekonom České spořitelny
autor: Archiv HN

 

Koruna posílila těsně k hladině 27 korun za jedno euro, tedy tam, kde hlídkuje Česká národní banka. Pro ni je oněch 27 korun jejím kurzovým závazkem a chce udělat vše proti posílení pod tuto mez. Dokud bude potřeba. Takže otázka zní: je to stále potřeba?

Zaprvé, posilování koruny není hnáno tlupou spekulantů, ale vývojem ekonomiky. Existuje jednoduchá trojčlenka: růst ekonomiky, inflace a kurz. Centrální banka očekává, že česká ekonomika poroste rychleji než ekonomiky eurozóny. Součástí předpokladů je, že zároveň česká inflace nebude nijak výrazně jiná než v zemích eurozóny.

Řešením této trojčlenky je posilování koruny i přes snahu národní banky vysvětlovat, že tomu tak není. Pokud by Česká národní banka nezasahovala, tak by se nyní koruna obchodovala na o korunu nižší hladině, tedy poblíž kurzu 26 korun za euro.

Zadruhé, když centrální banka v roce 2013 oslabila korunu, tak argumentovala, že jen taková akce zabrání deflační spirále, která tehdy hrozila české ekonomice. Ano, ekonomika byla před necelými dvěma lety v poklesu kvůli slabé domácí poptávce. Situace v roce 2015 je ale dramaticky jiná: ekonomika roste o čtyři procenta. Při ovlivňování kurzu se již nelze odvolávat na číhající deflaci.

Zatřetí, ČNB může vždy přijít s argumentem svého inflačního cíle, který si sama stanovila na dvou procentech. A dokud tam inflace nebude, tak si bude řídit kurz koruny tak, jak uzná za vhodné, aby se k této hranici přiblížila. Jenže centrální banka trvající na "dvojce" (tedy na onom dvouprocentním cíli) zapomíná na důvod, proč si toto číslo před sedmi lety zvolila. A tím nebyly obavy z deflace. Ale centrální banka při jeho stanovování neviděla důvod, aby domácí inflace byla dlouhodobě vyšší než inflace v zahraničí.

A jsme u toho. Finanční trh očekává, že v následujících pěti letech si budeme nadále ze zemí eurozóny dovážet v průměru nízkou inflaci. A nikoliv inflaci těsně pod dvěma procenty, jak zní cíl Evropské centrální banky a jaký byl také tehdy předpoklad ČNB.

Pokud se tedy Česká národní banka rozhodne plnit svůj dvouprocentní cíl, bude tak muset kompenzovat nízkou dovezenou inflaci tím, že bude uměle zvyšovat domácí inflační tlaky. Například opakovaným oslabováním koruny. Jistě, teoreticky to může dělat: stačí "tisknout" další a další koruny.

Nebo si může vzpomenout na svá slova: "ČNB i nadále chápe své inflační cíle jako střednědobé, od nichž se skutečná inflace může přechodně odchýlit v důsledku exogenních šoků." Dovážení nízké inflace je oním vnějším šokem, kvůli kterému není nutné strnule trvat na dvouprocentní inflaci. Pokud ČNB tohle uzná, je zrušení závazku na 27 korun za euro dříve než ve druhé polovině 2016 reálnou záležitostí.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity