Úterý 26. 09. 2017

Na obzoru je nová zlatá horečka. Na mořském dně je vyšší koncentrace kovů než na souši

06.09.2017

Moře a oceány zaujímají zhruba 70 procent zemského povrchu. Jejich dno skrývá obrovské nerostné bohatství, které se zatím využívá jenom nepatrně. Lidstvo těží z mořského dna hlavně ropu a zemní plyn. Nyní se stále více zajímá o průmyslové a drahé kovy. Průkopníkem podmořského dolování je kanadská firma Nautilus Minerals. Ujišťuje, že její těžební metody jsou ekologicky šetrné.

zpráva Na obzoru je nová zlatá horečka. Na mořském dně je vyšší koncentrace kovů než na souši

Bohatství, jež je ukryto pod dnem moří a oceánů, láká lidstvo minimálně od doby, kdy Jules Verne napsal vědecko-fantastický román Dvacet tisíc mil pod mořem. Z mořského dna se už řadu let čerpá ropa a zemní plyn. Naproti tomu těžba kovů se realitou teprve stává. Podle expertů potrvá zhruba 10 let, než bude mít komerční význam.

Četní zastánci podmořské těžby argumentují, že bez ní nebude možné uspokojit rostoucí poptávku po kovech − lithiu, kobaltu a dalších, jež jsou spojeny s nástupem zelených technologií. Jde například o výrobu solárních panelů či baterií pro elektrická auta.

"Zájem o podmořskou těžbu je pochopitelný. Přípravy na ni během posledních pěti let významně pokročily," uvádí v britském listu The Guardian David Cronan, geochemik z Imperial College London. Mark Hannington, geolog z Geomar-Helmholtzova střediska pro výzkum oceánu v německém Kielu, dokonce hovoří o tom, že propuká nová zlatá horečka, kterou lze zdůvodnit.

"Kolem roku 2050 na naší planetě přibude několik miliard lidí. Všichni budou chtít topit, svítit a chladit. Odkud lze brát potřebné suroviny?" táže se německý expert. Mořské dno podle něj skýtá šanci, které by se mělo lidstvo chopit.

Cestu razí kanadská firma
Průkopníkem v podmořském dolování je společnost Nautilus Minerals z kanadského Vancouveru. Její šéf Mike Johnston tvrdí, že je lepší šetrně těžit v mořských hloubkách než pasivně sledovat, jak se rychle vyčerpávají surovinová ložiska na souši.

Nautilus Minerals má nyní rozpracován projekt u Papuy-Nové Guineje, kde hodlá z hloubky 1600 metrů těžit měď. Firma odhaduje náklady na 480 až 500 milionů dolarů, ale tolik k dispozici nemá, uvádí australský server Abc.net. I přes finanční potíže by se mělo začít komerčně těžit v roce 2018.

"Koncentrace kovů v mořském dně je mnohem vyšší než v rudách dobývaných na souši," tvrdí Mike Johnston. Je přesvědčen, že z tohoto důvodu bude produkce Nautilus Minerals konkurenceschopná.

Podle Filipa Marquese z norské Bergenské univerzity se ve světě rozbíhá závod o to, kdo bude druhý hned za Nautilus Minerals. Firmy těžící v mezinárodních vodách ale musí mít licenci od Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA). Byl zřízen Organizací spojených národů v roce 1994 a sídlí v jamajském Kingstonu. Jeho úkolem je organizovat a regulovat těžební aktivity v oblastech, jež nepodléhají národní jurisdikci.

Nejvíce licencí získala Čína
Mezinárodní úřad pro mořské dno dosud vydal těžební licence pro oblasti o celkové rozloze kolem 1,2 milionu čtverečních kilometrů. Přibližně takovou plochu zaujímá třeba Mexiko. Nejvíce licencí vydal na těžbu v mezinárodních vodách čínským společnostem. "To souvisí s tím, že Čína má stále větší hlad po surovinách," uvádí Stef Kapusniak z britské firmy Soil Machine Dynamics. Ta patří k největším světovým výrobcům dálkově ovládaných strojů těžících na mořském dně. V roce 2015 ji převzal čínský státní koncern CRRC.

Průmyslové a další kovy se na mořském dně vyskytují v různých geologických útvarech. Například sulfidové masivy jsou bohaté na měď, zlato, stříbro a zinek. Formují se kolem hydrotermálních průduchů (komínů), z nichž prudce vyvěrá vroucí voda a teplota v okolí dosahuje i několika set stupňů.

Ve velkých hloubkách (6000 metrů a více) se vyskytují polymetalické shluky bohaté například na nikl, měď, kobalt nebo lithium. Žádaný je rovněž tellur − polokovový stříbřitě lesklý prvek používaný v polovodičové technice a hutnictví.

Mnozí vědci protestují proti tomu, aby do "exotických" hlubin pronikla těžební monstra. Obávají se, že to bude mít závažné důsledky pro životní prostředí. Moře a oceány regulují globální teploty, ukládá se v nich oxid uhličitý, jsou domovem pro cennou faunu a flóru. "Využívání podmořského bohatství je spojeno s mnoha riziky. Těžbou jsme už znesvětili spoustu souše a nepotřebujeme, aby se něco podobného stalo v mořských hlubinách," uvádí Natalie Lowreyová z australského ekologického hnutí Deep Sea Mining Campaign.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity