Čtvrtek 16. 08. 2018

Německá ekonomika příští rok zrychlí. Rizikem je pro ni zpomalení růstu Číny, zadluženost USA i vládní nejistota

28.12.2017

Německá ekonomika letos ve srovnání s loňském zrychlila své růstové tempo, a příští rok dokonce ještě přidá. Mnichovský ústav IFO v příštím roce počítá s růstem německého HDP o 2,6 procenta. Příští vláda bude muset také rozhodnout, jak naložit s volnými penězi, které spolkový stát v předchozích letech ušetřil, a dosáhl tak rozpočtových přebytků.

zpráva Německá ekonomika příští rok zrychlí. Rizikem je pro ni zpomalení růstu Číny, zadluženost USA i vládní nejistota

Německá ekonomika nepřetržitě roste už osmý rok. Ten letošní byl svým způsobem výjimečný tím, že prognostici několikrát upravovali své předpovědi směrem vzhůru. Učinil tak i renomovaný Ústav pro hospodářský výzkum v Mnichově (IFO). Podle jeho zprávy z poloviny prosince tempo růstu HDP ve Spolkové republice letos zrychlí na 2,3 procenta, nejvíce od roku 2011. A příští rok ještě přidá na 2,6 procenta.

Hospodářství setrvá v nejbližších dvou letech "v rozletu", neboť ho nadále čeká to, co se německy nazývá "Hochkonjunktur". K tomu vydatně přispěje především průmysl těžící ze zvyšující se poptávky v Evropské unii i za jejími hranicemi.

To se týká i výroby motorových vozidel v SRN, která letos poprvé přesáhne hranici šesti milionů. "Emisní aféra, známá jako Dieselgate, neměla na německý automobilový průmysl prakticky žádný dopad," míní v listu Die Welt Carsten Brzeski, hlavní ekonom společnosti ING pro Německo a Rakousko.

Ekonomický rozmach se ve Spolkové republice může opřít také o silnou soukromou poptávku a čilou aktivitu ve stavebnictví. Díky tomu stále klesá nezaměstnanost. Její průměrná míra počítaná Eurostatem nyní dosahuje 3,6 procenta a je třetí nejnižší v rámci Evropské unie (za Maltou a Českem).

Konjunkturu mohou ohrozit jen vnější rizika
Němečtí ekonomové uvádějí, že konjunkturu, kterou někteří z nich vzletně popisují jako "nebeskou jízdu", mohou příští rok ohrozit jenom nepříznivé vnější události. Na prvním místě jmenují Čínu. Výraznější zpomalení jejího hospodářství by mělo značně negativní dopad na poptávku po německém zboží.

Z Číny by mohl přijít také "šok" pro globální finanční trhy. Západní experty zneklidňuje rychle se zvyšující zadlužování čínských firem, což může ohrozit finanční stabilitu nejlidnatější země světa. Pokud by Spojené státy příští rok zvyšovaly své úrokové sazby razantněji, než se nyní očekává (hovoří se o trojím zvýšení), pak by nastal silný odliv kapitálu z Číny.

Rizikovým faktorem rovněž je stoupající veřejné zadlužení USA. Trumpova daňová reforma může jeho tempo ještě zrychlit, což následně vyvolá větší globální poptávku po kapitálu a bude tlačit úrokové sazby vzhůru, upozorňuje ve své obsáhlé analýze mnichovský ústav IFO.

Za velice pozitivní pro německé firmy pokládá, že významně pokročilo jednání o odchodu Velké Británie z Evropské unie. Lze tedy předpokládat, že žádný "tvrdý brexit", který by v Evropě zkomplikoval obchod, investice i volný pohyb pracovních sil, se konat nebude.

Německo je vůči vnějším šokům mnohem zranitelnější než ostatní velké ekonomiky Evropské unie. Jeho vývoz zboží a služeb vztažený k hrubému domácím produktu odpovídá téměř 46 procentům. V případě Francie nebo Itálie je tento ukazatel hospodářské otevřenosti pod třiceti procenty, ukázaly statistiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Někteří ekonomové v Německu už nyní varují před euforií a upozorňují, že tempo růstu by mohlo příští rok zpomalit, nikoliv zrychlit. "Myslím, že je na čase, abychom naše budoucí očekávání korigovali směrem dolů. Ale zvolnění růstového tempa nebude nikterak dramatické," konstatuje hlavní ekonom pojišťovny Allianz Michael Heise.

Firmy netrpělivě čekají na novou vládu
Už tři měsíce uplynuly od parlamentních voleb v Německu. Po nich se rýsoval vznik pestrobarevné vládní koalice, avšak jednání ztroskotala poté, kdy od stolu odešli svobodní demokraté (FDP) − strana prosazující rozsáhlé daňové úlevy pro firmy a také přísnější rozpočtovou kázeň v eurozóně.

Zatím není vůbec jasné, jakou vládu bude Německo mít. Zda menšinovou, opírající se o parlamentní podporu, nebo zda se znovu dají dohromady konzervativní unie (tvořená tandemem CDU/CSU) a sociální demokraté (SPD) a opět vytvoří velkou koalici.

V zemi přetrvává určitá nejistota, kterou byznys nikdy nemá rád. Firmy především zajímá, jaká bude daňová politika nového kabinetu. Spolkový stát během posledních čtyř let podle ministerstva financí dosáhl celkového rozpočtového přebytku 45 miliard eur (jiné zdroje udávají přes 50 miliard eur).

Spolková vláda v Berlíně, vlády zemské, města a obce tedy mají podle kolínského Ústavu pro hospodářský výzkum (IW) rozpočtový prostor až do roku 2021. Měl by se využít pro snížení daní firmám i domácnostem. Daňové příjmy státu stouply od roku 2010 mnohem více, než vzrostl hrubý domácí produkt. I sociální demokraté se proto přimlouvají za zmírnění daňové zátěže hlavně u lidí s nízkými a průměrnými příjmy.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity