Sobota 15. 12. 2018

Nový plán: Minimální mzdu nebudou určovat politici, ale trh

27.08.2015

Návrh zaměstnavatelských svazů neodmítají ani ministerstvo práce, ani odboráři. Mají však podmínky.

zpráva Nový plán: Minimální mzdu nebudou určovat politici, ale trh

Praha – Politici by mohli přijít o možnost zvyšovat minimální mzdu jen podle svého uvážení. Návrh zaměstnavatelských svazů, aby se do budoucna automaticky měnila podle objektivních kritérií, v zásadě neodmítají ani ministerstvo práce a sociálních věcí, ani odboráři. Od roku 2017, jak požadují firmy, k tomu ale ještě určitě nedojde.

"Nesouhlasíme se skokovým zvyšováním minimální mzdy politickými rozhodnutími vlády, jsme však ochotni jednat o jejím navázání na koeficient meziroční změny vyjadřující výkon národní ekonomiky. Vhodný by mohl být například medián průměrné mzdy v národním hospodářství," říká Jan Zikeš, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Také Hospodářská komora ČR požaduje za prioritu změnit od roku 2017 způsob určování minimální mzdy, tedy stanovit ji ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj – jako například ve Velké Británii. Konkrétně by mělo jít spíše o medián mzdy než průměrnou mzdu.

Podobné navázání na objektivní kritéria prosazuje také Svaz průmyslu a dopravy. "Zaměstnavatelé podporují mechanismus navázaný na produktivitu práce – ta je pro nás základ," upřesňuje mluvčí svazu Milan Mostýn.

"Svaz průmyslu a dopravy při tripartitních jednáních již několikrát požadoval, aby vláda předložila návrh modelu výpočtu minimální mzdy. Zatím se tak nestalo. Naši experti se proto v příštím období budou zabývat těmito modely včetně analýzy mezd a struktury mzdových nákladů," dodává Mostýn.

Marksová: Až ještě vzroste
"V tuto chvíli se o tom chystáme diskutovat, ale nepovažuji to za reálné už tak brzy," říká k možné změně už od roku 2017 ministryně Michaela Marksová Tominová (ČSSD). "Určitě by to nemělo být dříve, než u nás minimální mzda dosáhne 40 procent průměrné mzdy," připomíná cíl z programového prohlášení vlády. Podíl minimální mzdy k průměrné mzdě nyní dosahuje zhruba 36 procent.

"Nebráníme se debatě o tom, že by se výše minimální mzdy odvíjela od nějakého objektivního měřítka. Zda to bude medián mezd, nebo něco jiného, je otázka poměrně složitá, protože význam a dopady jednotlivých různých veličin se v čase mění a mohou měnit, přitom případný nový systém by měl nějakou dobu vydržet," upřesňuje náměstek ministryně Petr Šimerka. Také podle něj je ale případná změna reálná až později než od roku 2017.

"Ani nám se nelíbí, když se minimální mzda stává ideologickým strašákem zejména pravicových politiků. Systém indexace je jistě logickým způsobem, jak v budoucnu nastavit zvyšování minimální mzdy,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Ale hned zdůrazňuje: "Nyní pro to rozhodně není prostor. Ten nastane, až minimální mzda dosáhne 40 procent průměrné mzdy, což je ostatně i doporučení EU a vláda se k tomuto procentu zavázala i v programovém prohlášení. Adekvátní musí být i rozdíl mezi minimální mzdou a hranicí chudoby," dodává.

Analytik: Nebezpečnější je valorizace
Podle dat Eurostatu je výše minimální mzdy v Česku až na 19. místě z 22 zemí EU (zbývající členské státy ji neuplatňují). Při zohlednění kupní síly by si Česko polepšilo jen nepatrně – na 18. místo. Výši minimální mzdy obvykle stanoví vláda, tedy podobně jako v Česku. Jinak to řeší například ve Finsku nebo v Rakousku, kde minimální mzdu určují kolektivní dohody.

Analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek ale připouští, že stanovení minimální mzdy funguje ve všech zemích, o nichž má informace, jako určité politikum. Navázat minimální mzdu na “reálná ekonomická data” by podle něj bylo obtížné. "Těžko by se hledala shoda, zda jimi má být určité procento průměrné mzdy, nebo má souviset s výší životního minima, nebo by její změny měly třeba kopírovat vývoj produktivity práce," upřesňuje.

"Osobně považuji za podstatně nebezpečnější, že rozhoduje vláda o valorizacích důchodů. Případné ekonomicky nepodložené rozhodnutí v této oblasti zakládá na budoucí problém, který může být násobně větší než úlet při stanovení minimální mzdy," dodává Sobíšek.

Zatímco vlády vedené ČSSD zvyšovaly do roku 2006 minimální mzdu každý rok, někdy dokonce dvakrát, po nástupu kabinetu Mirka Topolánka (ODS) se růst zastavil. Podle tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase však lidem zůstalo více peněz než dříve, a to díky zvýšení daňových slev a zavedení bonusu na dítě.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka zvýšila od července 2013 minimální mzdu na 8500 korun měsíčně, nynější vláda Bohuslava Sobotky od letošního ledna na 9200 korun měsíčně. Sobotka přitom sliboval, že rozhodující bude dohoda odborářů se zaměstnavateli na tripartitě – navzdory kompromisní shodě na 500 korunách ale vláda nakonec prosadila nárůst o 700 korun.

V uplynulém týdnu pak vláda rozhodla, že od ledna 2016 stoupne minimální mzda o dalších 700 korun. Podnikatelské svazy připouštěly maximálně růst o 500 korun, odboráři požadovali o 1000 korun.

Zdroj: Aktuálně

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity