Středa 21. 11. 2018

Objem odepsaných daňových nedoplatků loni klesl na 57 miliard Kč

08.08.2016

Finanční úřady loni odepsaly pro nedobytnost daňové nedoplatky v objemu 56,9 miliardy korun, tedy o 14,6 miliardy korun méně než v roce 2014. Zároveň úřady aktivovaly již odepsané nedoplatky v objemu 41,3 miliardy korun. Uvádí to státní závěrečný účet za loňský rok. Finanční správa loni vymohla na daňových nedoplatcích 11,9 miliardy korun, což bylo proti předchozímu roku o 765 milionů více. Celkem vymáhala nedoplatky za 91,4 miliardy korun.

zpráva Objem odepsaných daňových nedoplatků loni klesl na 57 miliard Kč

Objem nedoplatků na všech daňových příjmech, tedy jak na daních samotných, tak i na pojistném na sociální zabezpečení, ke konci loňského roku klesl meziročně o pět miliard na 180 miliard korun. Finanční správa evidovala daňové nedoplatky za 107,9 miliardy, Česká správa sociálního zabezpečení 61,3 miliardy a celní úřady 10,8 miliardy korun.

Nejvyšší podíl daňových nedoplatků evidoval Finanční úřad pro hlavní město Prahu, a to 61,5 miliardy korun. Naproti tomu úřad v Karlovarském kraji evidoval nedoplatky jen za miliardu korun.

Finanční správa evidovala ke konci roku 74 dlužníků, kteří dlužili víc než 100 milionů korun u některého z druhů příjmů. Jejich nedoplatek celkem představoval téměř 19 miliard korun. Proti předchozímu roku čtyři velcí dlužníci ubyli. Na dani z přidané hodnoty evidovaly úřady nedoplatky nad 100 milionů u 60 daňových subjektů, celkem to činilo 16 miliard korun.

Nejčastěji využívaným a také nejúčinnějším způsobem vymáhání daní je podle ministerstva strhávání peněz z účtů dlužníků u bank. Často se využívají také srážky ze mzdy, úřady mají ale omezené možnosti zjistit, že dlužník změnil zaměstnavatele. Jeho mzda navíc bývá často zatížena i dalšími srážkami ve prospěch jiných věřitelů. Na výtěžnost daňových exekucí při prodeji movitých věcí dlužníka má pak vliv dlouhodobě malý zájem o nabízené věci i jejich nízká hodnota.

Mezi základní příčiny, proč jsou daňové pohledávky nedobytné, pak podle ministerstva financí patří nemajetnost a předluženost dlužníků nebo nemožnost dohledat majetek při úmrtí dlužníka. Vliv mají i účelové převody majetku na jiné osoby. Narůstá také druhotná platební neschopnost dlužníků, kterým neplatí jejich vlastní dlužníci.

Problémem jsou podle závěrečného účtu také nekontaktní poplatníci, firmy bez reálného sídla nebo se sídlem v místě, kde je na jedné adrese registrováno množství dalších firem. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl již loni ve Sněmovně, že na jedné z adres v Praze sídlí až 1600 firem.

Zdroj: ČTK

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity