Pondělí 10. 12. 2018

Slabá koruna bude i za Rusnoka. Budoucí guvernér ČNB má na intervence jiný názor než prezident

16.09.2015

Budoucí guvernér ČNB Jiří Rusnok má na intervence jiný názor než prezident Miloš Zeman. Slabá koruna má podle Rusnoka vydržet až do doby, kdy bude inflace vyšší než dvě procenta. To podle současných odhadů nastane nejdříve v lednu 2017.

zpráva Slabá koruna bude i za Rusnoka. Budoucí guvernér ČNB má na intervence jiný názor než prezident

Centrální banka bude korunu držet nízko déle, než se dosud odhadovalo. Pravděpodobný budoucí guvernér ČNB Jiří Rusnok ukončení intervencí podmiňuje růstem cen výrazně přes dvě procenta. A podle aktuální předpovědi ČNB se inflace poprvé přehoupne přes tuto hranici až v lednu roku 2017. Rusnoka přitom členem bankovní rady ČNB jmenoval prezident Miloš Zeman, jenž je známý svou nechutí vůči oslabení měny, které centrální banka provedla v listopadu 2013. Od té doby nedovolí posílit kurzu pod hranici 27 Kč za euro.

Za jakých okolností by ukončil politiku slabé koruny, uvedl kandidát na guvernéra jasně: "Až uvidíme, že jdeme robustně nad náš inflační cíl a za normálních okolností bychom měli sáhnout na úrokové sazby a ekonomiku ochladit." Pokud tedy předpovědi centrální banky opakovaně ukážou, že ceny za následující rok až rok a půl porostou o více než dvě procenta, měla by ČNB ukončit režim slabé koruny.

V současnosti ale počítají ekonomičtí analytici vesměs s jiným scénářem. "Odhadujeme, že centrální banka ukončí svůj kurzový závazek brzy po obměně bankovní rady, tedy někdy na přelomu poloviny příštího roku," říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Rusnokův postoj ale tyto odhady boří.

Zastánce intervencí Zeman nechce
Příští rok v červenci provede prezident první ze dvou obměn v osazenstvu šestičlenné bankovní rady. Pokud potvrdí své prohlášení z března tohoto roku, na místo současného guvernéra Miroslava Singera nastoupí právě Jiří Rusnok. Rusnokovo místo pak bude potřeba zaplnit. První ze dvou možných šestiletých mandátů také skončí Kamilu Janáčkovi. V jeho případě se prezident zatím nevyjádřil, zda jej opět jmenuje, či nahradí.

Zeman se už letos opakovaně vyjádřil, že do bankovní rady nejmenuje lidi, kteří podporují oslabení měny. "Udělám všechno pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a budou podporovat vstup Česka do eurozóny," řekl v polovině února Zeman.

Část expertů ho za to kritizovala, protože tímto prohlášením poslal kurz koruny na − v tu dobu − nejsilnější úroveň od července roku 2014.

Prezident v Jiřím Rusnokovi, kterého do bankovní rady jmenoval na místo Evy Zamrazilové v únoru 2014, našel kýženého zastánce vstupu do eurozóny. Nicméně v názoru na prospěšnost intervencí se rozcházejí.

"Naše měnová politika této zemi prospívá, a to ve všech směrech. Máme slušný ekonomický růst, nevidíme žádné známky přehřívání ekonomiky či nějakých bublin, máme bezvadný stav trhu práce," tvrdí Rusnok. A politickým tlakům je podle svých slov připraven čelit: "My se při vší úctě nemůžeme řídit pocity velevážených ústavních činitelů."

Jako nejzazší termín, kdy centrální banka kurz koruny "pustí", vidí Seidler počátek roku 2017 − tou dobou Zeman vymění další dva členy bankovní rady.

Z původního složení, které schvalovalo oslabení koruny, zůstanou poslední dva radní − viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík. Ti patří mezi přesvědčené zastánce intervencí.

"Současná měnová politika nepřežije tuto druhou výměnu," naráží hlavní ekonom ING Bank na fakt, že Zemanem jmenovaní radní budou mít při hlasování jasnou převahu.

Exportérům slabá koruna vyhovuje
Čeští vývozci by podle místopředsedy Asociace exportérů Otto Daňka proti delšímu období se slabou korunou nic nenamítali. "Tleskali bychom, bylo by to velmi pozitivní a potěšilo by to všechny naše členy."

Loni podle asociace přinesla slabá koruna exportérům na tržbách přes dvě stě miliard korun. Dovozcům naopak ubrala 180 miliard. "Čistý přínos pro ekonomiku tak přesáhl 21 miliard a stát na daních a vyšších odvodech za sociální a zdravotní pojištění získal přes osm miliard korun," tvrdí Daněk.

Letos a příští rok se sice vývozci už na podobný bonus k tržbám těšit nemohou, nicméně dokud Česká národní banka režim slabé koruny neukončí, nebudou muset řešit opačnou situaci − tedy riziko poklesu tržeb kvůli silnějšímu kurzu.

I poté co ČNB nechá korunu posílit pod hranici 27 Kč za euro, se podniky podle Rusnoka nemusí bát, že by měna skokově posílila.

"Naším zájmem není nic jiného, než aby měnové podmínky byly v rámci možností stabilizované, aby jejich vývoj byl předvídatelný. Nějaké skoky nejsou nic, co by nás těšilo, a budeme jim bránit," říká Rusnok.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity