Středa 21. 11. 2018

Sobotka slibuje daňovou revoluci, chystá nižší daně. Koaliční strany souhlasí, přilepšila by si většina lidí

09.12.2016

Bohuslav Sobotka se rozhodl rozbít českou daňovou soustavu, jejímž základem je posledních osm let rovná daň. Premiér chce, aby se vrátila daňová progrese a aby na ní vydělali především lidé s průměrnými či podprůměrnými příjmy. Snižování daní se nebrání ani další koaliční strany.

zpráva Sobotka slibuje daňovou revoluci, chystá nižší daně. Koaliční strany souhlasí, přilepšila by si většina lidí

Bohuslav Sobotka se rozhodl rozbít českou daňovou soustavu, jejímž základem je posledních osm let rovná daň. Premiér chce, aby se vrátila daňová progrese a aby na ní vydělali především lidé s průměrnými či podprůměrnými příjmy.

"To jsou dvě třetiny zaměstnanců a také malých podnikatelů. Cílem naší daňové reformy bude, aby se snížilo daňové zatížení pro tyto lidi," prohlásil šéf ČSSD a dodal, že výsledkem by mělo být několik daňových pásem. A zatímco těm s průměrnou a nižší mzdou by zůstalo víc peněz, ti nejbohatší by podle Bohuslava Sobotky naopak měli státu odvést víc než dnes: "Je důležité, abychom spravedlivějším způsobem rozložili daňové břemeno."

Lídr sociálních demokratů o daňové revoluci, jak změny sám nazval, promluvil na čtvrtečním sněmu pražské sociální demokracie. A začal tak ostrou předvolební kampaň.

O víkendu pak zasedne širší vedení strany, takzvaný ústřední výkonný výbor, kde budou desítky socialistů debatovat nad tím, čím zaujmout lidi ve sněmovních volbách, které se budou konat příští rok v říjnu. A téma zvyšování platů a úpravy daní v tom bude podle všeho hrát klíčovou roli.

Některé návrhy už by přitom Sobotka mohl zkusit prosadit v nynější vládní koalici, kde kromě ČSSD sedí také hnutí ANO a lidovci. "Budeme diskutovat o konkrétních opatřeních, která se budou týkat pracujících rodin s dětmi. I tam bych byl rád, kdybychom po Novém roce mohli velmi rychle v České republice situaci zlepšit," prohlásil premiér.

Vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělo­brádek, který se dlouhodobě zasazuje za podporu rodin, už vzkázal, že snižování daní fandí.

"Jsem pro nižší daně u pracujících rodičů. Co se týče nízkopříjmových skupin, tam jsem pro daňový bonus," řekl lidovecký předseda HN.

Také třetí koaliční partner, ministr financí Andrej Babiš, hovoří o tom, že by v budoucnu mohly daně v Česku jít dolů. Většinou to ale podmiňuje tím, že se musí dařit ekonomice.

A to se právě děje − úřad práce oznámil, že v listopadu klesla nezaměstnanost pod pět procent a je nejnižší v celé Evropské unii, státní rozpočet letos oproti původním předpokladům skončí v přebytku až 40 miliard a výhled na příští rok je optimistický − ekonomika má růst téměř o tři procenta.

Babišův přístup se ale od toho Sobotkova liší.

"U poplatníků s nízkými příjmy není problém výše daně, ale nízká mzda. Mají slevy na dani, a když už daň platí, je to 15 procent. Zvažujeme spíše, jak snížit náklady na povinné sociální a zdravotní pojištění," naznačil HN své plány majitel skupiny Agrofert − jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi − a zakladatel hnutí ANO.

Právě vysoké náklady na sociální a zdravotní pojištění, které svým charakterem v podstatě odpovídají dani, zmiňují podnikatelé jako jeden z důvodů, proč není tuzemský trh práce tak efektivní a flexibilní jako třeba ten v Německu.

Úvahy o tom, že by se zrušila rovná daň a vrátila se zpět progrese, odmítl Miroslav Kalousek z TOP 09, který rovnou daň jako ministr financí druhé vlády Mirka Topolánka zaváděl: "Prioritou naší strany je jednotná sazba daně."

Zatímco ve snižování některých daní se Babiš a Bělobrádek se Sobotkou shodnou, v pohledu na zvyšování jiných už ne. Předseda ČSSD a další sociálnědemokratičtí předáci v posledních týdnech začali opět mluvit o tom, že by se měly zvednout sazby pro největší firmy. Takzvaná korporátní daň by se vztahovala například na banky, telekomunikační operátory nebo velké energetické podniky.

Podle ČSSD by měla zajistit, že tyto společnosti, často vlastněné nadnárodními koncerny, nebudou do zahraničí posílat tolik miliard na dividendách a více peněz zůstane v Česku.

Andrej Babiš ale takové úvahy opakovaně odmítl, ostatně Sobotka a spol. se je snažili prosadit už do vládního prohlášení nynějšího kabinetu v roce 2014, ale lidovci i ANO to zamítli.

Některé návrhy už by přitom Sobotka mohl zkusit prosadit v nynější vládní koalici, kde kromě ČSSD sedí také hnutí ANO a lidovci. "Budeme diskutovat o konkrétních opatřeních, která se budou týkat pracujících rodin s dětmi. I tam bych byl rád, kdybychom po Novém roce mohli velmi rychle v České republice situaci zlepšit," prohlásil premiér.

Vicepremiér a šéf KDU-ČSL Pavel Bělo­brádek, který se dlouhodobě zasazuje za podporu rodin, už vzkázal, že snižování daní fandí.

"Jsem pro nižší daně u pracujících rodičů. Co se týče nízkopříjmových skupin, tam jsem pro daňový bonus," řekl lidovecký předseda HN.

Také třetí koaliční partner, ministr financí Andrej Babiš, hovoří o tom, že by v budoucnu mohly daně v Česku jít dolů. Většinou to ale podmiňuje tím, že se musí dařit ekonomice.

A to se právě děje − úřad práce oznámil, že v listopadu klesla nezaměstnanost pod pět procent a je nejnižší v celé Evropské unii, státní rozpočet letos oproti původním předpokladům skončí v přebytku až 40 miliard a výhled na příští rok je optimistický − ekonomika má růst téměř o tři procenta.

Babišův přístup se ale od toho Sobotkova liší.

"U poplatníků s nízkými příjmy není problém výše daně, ale nízká mzda. Mají slevy na dani, a když už daň platí, je to 15 procent. Zvažujeme spíše, jak snížit náklady na povinné sociální a zdravotní pojištění," naznačil HN své plány majitel skupiny Agrofert − jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi − a zakladatel hnutí ANO.

Právě vysoké náklady na sociální a zdravotní pojištění, které svým charakterem v podstatě odpovídají dani, zmiňují podnikatelé jako jeden z důvodů, proč není tuzemský trh práce tak efektivní a flexibilní jako třeba ten v Německu.

Úvahy o tom, že by se zrušila rovná daň a vrátila se zpět progrese, odmítl Miroslav Kalousek z TOP 09, který rovnou daň jako ministr financí druhé vlády Mirka Topolánka zaváděl: "Prioritou naší strany je jednotná sazba daně."

Zatímco ve snižování některých daní se Babiš a Bělobrádek se Sobotkou shodnou, v pohledu na zvyšování jiných už ne. Předseda ČSSD a další sociálnědemokratičtí předáci v posledních týdnech začali opět mluvit o tom, že by se měly zvednout sazby pro největší firmy. Takzvaná korporátní daň by se vztahovala například na banky, telekomunikační operátory nebo velké energetické podniky.

Podle ČSSD by měla zajistit, že tyto společnosti, často vlastněné nadnárodními koncerny, nebudou do zahraničí posílat tolik miliard na dividendách a více peněz zůstane v Česku.

Andrej Babiš ale takové úvahy opakovaně odmítl, ostatně Sobotka a spol. se je snažili prosadit už do vládního prohlášení nynějšího kabinetu v roce 2014, ale lidovci i ANO to zamítli.

Jak se budou blížit sněmovní volby, v nichž se nejspíš rozhodne mezi Bohuslavem Sobotkou a Andrejem Babišem, kdo bude příštím premiérem, bude i přibývat ekonomických návrhů. ČSSD bude razit hodně levicová témata, neboť jí voliče začal krást právě Babiš. Nynější úvahy o nižších daních pro chudé a vyšších pro bohaté a velké firmy to potvrzují.

"Každá strana teď určitě představí svoje daňové vize. Stávající vláda ale vzhledem k legislativnímu procesu žádné změny už dělat nebude," prohlásil ministr financí Babiš s tím, že daňový balíček, který nyní leží ve sněmovně a který mimo jiné rozšiřuje možnosti využití daňových paušálů, je načas poslední úpravou.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity