Úterý 17. 10. 2017

Vitásková hraje vabank o 42 miliard. Šéfka ERÚ nechce vypsat podporu pro obnovitelné zdroje

30.10.2015

Šéfka ERÚ Alena Vitásková se brání vypsání podpory pro obnovitelné zdroje. Zastavení podpory by mělo ničivé důsledky pro většinu "zelených" elektráren a tvrdě by dopadlo i na většinu bank. Ty na výstavbu solárních elektráren poskytly úvěry převyšující 100 miliard korun.

zpráva Vitásková hraje vabank o 42 miliard. Šéfka ERÚ nechce vypsat podporu pro obnovitelné zdroje

Alena Vitásková se rozhodla hrát vabank o desítky miliard korun dotací na obnovitelné zdroje. Podle informací HN nyní poprvé v historii hrozí, že Energetický regulační úřad nevypíše podporu pro většinu obnovitelných zdrojů − pokud vláda šéfce úřadu Vitáskové nedá záruky, že za to v budoucnu nebude trestně zodpovědná. Pro příští rok je ve hře 42 miliard korun.

Nevypsání podpory by bylo překvapivé. Většina dotčených zdrojů totiž podporu dostává již několik let bez problémů. Týká se to i elektráren z let 2009 a 2010, kdy se díky vysokým dotacím rozběhl solární boom.

Zastavení podpory by přitom mělo ničivé důsledky pro většinu "zelených" elektráren a tvrdě by dopadlo i na většinu bank, které na výstavbu solárních elektráren poskytly úvěry převyšující 100 miliard korun. Dá se také očekávat, že by se na stát snesla vlna žalob a mezinárodních arbitráží. 

Vitásková má již nyní problémů dost. Policie ji vyšetřuje kvůli jmenování bývalé nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké místopředsedkyní úřadu. V běhu je také několik kauz spojených se solárními elektrárnami, kvůli kterým šéfka ERÚ skončila i před brněnským soudem.

Za vším přitom vězí schvalování zákonů o veřejné podpoře Evropskou komisí, které si Česko samo vyžádalo. "Úřad k vypsání té podpory nemá vůbec oprávnění, potřebným zákonům totiž chybí tzv. notifikace v Bruselu. A Vitásková si nechce vzít na triko vypsání podpory ve výši 42 miliard korun v době, kdy je na úřadu obden policie pro nové dokumenty," řekl HN zdroj z vedení ERÚ, který si nepřál být jmenován.

Mluvčí úřadu Jiří Chvojka nechce případné zastavení podpory stávajícím zdrojům komentovat, tyto úvahy ale ani nevyvrací. Jestli úřad podporu vypíše, nebo ne, musí rozhodnout do konce listopadu.

V minulosti Vitásková podporu elektrárnám přiznávala, letos však chce být opatrnější. Bude proto například od vlády požadovat, aby slíbila, že se o brzkou notifikaci pokusí a dá vedení úřadu svolení, aby podporu vypsalo.

Mluvčí vlády Martin Ayrer na dotazy HN, jestli je takový scénář reálný, do uzávěrky vydání neodpověděl. Podle mluvčího ministerstva průmyslu ale nemůže ani MPO, ani vláda "v této věci ERÚ cokoliv nařizovat ani radit".

Vitásková přichází se svojí akcí v době, kdy je kvůli novému služebnímu zákonu a chybě v novele energetického zákona pravděpodobné, že bude muset počátkem ledna ve funkci skončit. Důvodem jsou právě trestní stíhání vůči její osobě.

U přiznání dotací jde o to, že zákony o podpoře obnovitelných zdrojů potřebují být pro svou platnost schváleny Evropskou komisí. To v současné době platí jen u zákona, který řeší podporu pro elektrárny postavené v letech 2013 až 2015.

Jeho předchůdce platný do roku 2012 stále notifikován nebyl a jeho novela z letošního jara, podle které se mají řídit nové elektrárny, ještě ani nebyla do Bruselu odeslána.

Již dnes je tak prakticky jisté, že v příštím roce nezískají podporu zdroje spuštěné po 1. lednu 2016. Na tom se shodne ERÚ i MPO.

Týkat se to má tří skupin zdrojů: malých vodních elektráren, zdrojů, které sice nestihly vysoké výkupní ceny minulých let, ale získaly výjimku, a také malých bioplynových stanic. Jejich podporu ve sněmovně prosadil Andrej Babiš.

Složitější je to s elektrárnami, které byly spuštěny v letech 2005 až 2012. Na ty jde většina z více než 40 miliard korun ročně. V příštím roce má zaplatit 22 miliard korun stát, zbytek spotřebitelé. Ti by mohli na zrušení podpory vydělat.

Pro sektor by ale dopady byly likvidační. "Zastavení podpory by znamenalo existenční problémy pro drtivou většinu provozovatelů elektráren. Většina přestojí měsíc, možná první kvartál, pak by přišla platební neschopnost," říká šéf Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Jednou z výjimek by byl polostátní ČEZ − ten by zrušení podpory sice nepoložilo, ale stejně by tratil více než dvě miliardy korun ročně.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity