Úterý 11. 12. 2018

Vláda rozhodla o příspěvku na opravy silnic či růstu nemocenské

27.02.2017

Vláda na svém dnešním zasedání rozhodla o třímiliardové finanční pomoci krajům na opravy silnic nižších tříd. Kabinet také řešil otázku růstu nemocenské, dlouhodobě nemocným mají vzrůst dávky od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce pak na 72 procent vyměřovacího základu. Ministři dále odmítli návrh KSČM na včlenění příživnictví do trestního zákoníku a podpořili uzákonění dvou nových významných dnů.

zpráva Vláda rozhodla o příspěvku na opravy silnic či růstu nemocenské

Na opravy silnic pošle vláda krajům tři miliardy korun jako loni

Vláda dá letos krajům na opravy silnic nižších tříd tři miliardy korun, z toho 2,5 miliardy ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a půl miliardy z vládní rozpočtové rezervy. Po několika týdnech sporů mezi premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) a ministrem dopravy za hnutí ANO Danem Ťokem tak do regionů půjde na rekonstrukce silnic stejná částka jako loni, jak si přál předseda vlády. Kraje rozhodnutí vlády zklamalo.

"Jsem rád, že jsem jako předseda vlády uspěl v tlaku na ministra dopravy," uvedl premiér v tiskovém prohlášení. Ťok navrhoval rozdělit z vládní rozpočtové rezervy 1,5 miliardy. Podle Sobotky by ale nebylo rozumné na začátku roku rozpustit téměř polovinu ze čtyřmiliardové rezervy. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu dodal, že na opravy silnic mohou letos kraje použít dalších deset miliard z evropských fondů.

Ťok rozhodnutí vlády respektuje. Snížení objemu peněz na opravy krajských silnic z vládní rezervy je ale podle něj škoda. Doplnil, že resort dopravy v posledních třech letech na opravy silnic druhých a třetích tříd uvolnil zhruba deset miliard korun.

Pro kraje je rozhodnutí vlády rozčarování a zklamání. "Všechny kraje se shodly, že by jako kompromis uvítaly, pokud by vláda na opravu silnic druhých a třetích tříd dala čtyři miliardy korun, z toho 1,5 miliardy z rozpočtové rezervy. Kompenzovala by tak výdaje krajů v souvislosti se zvýšením mezd řidičů autobusů," sdělila ČTK předsedkyně Rady Asociace krajů ČR a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO).

"I když je schválená půl miliarda lepší než nic, jsme hodně zklamaní z neplnění dřívějších slibů premiéra o spoluúčasti státu na financování vyšších mezd řidičů. Máme obavu, že se samosprávy stávají rukojmím státu a obětí předvolebních politických her ve stylu 'o nás bez nás'," doplnila Vildumetzová.

Rozdělení financí mezi regiony se stejně jako v minulých letech odvíjí od počtu kilometrů, které jednotlivé kraje spravují. Žádosti mohou kraje posílat okamžitě.

Původně vláda žádala, aby ministerstvo dopravy našlo pro mimořádnou dotaci krajům zhruba tři miliardy korun. Koncem ledna Ťok řekl, že z fondu dopravy je možné krajům přispět dvěma miliardami korun, následně částku o 500 milionů korun zvýšil. Ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš potom oznámil, že z rozpočtové rezervy by mohlo být uvolněna dalších až 1,5 miliardy.

Koalice se zatím neshodla na finanční pomoci krajům se mzdami řidičů hromadné dopravy. Dopravní odbory daly kvůli mzdám řidičů autobusů vládě, krajům a zaměstnavatelům ultimátum. Do 15. března budou jednat, poté jsou připraveny vyhlásit stávku. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová ČTK řekla, že dohoda na dalším postupu vlády neexistuje.

Vláda v otázce růstu dlouhodobé nemocenské podpořila návrh MPSV

Dávky nemocenského pro dlouhodobě nemocné by mohly vzrůst od druhého měsíce nemoci na 66 procent, od třetího měsíce nemoci pak na 72 procent vyměřovacího základu. Kabinet z šesti variant zvolil možnost, kterou podporovalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), uvedl premiér Sobotka na twitteru. Zvolená varianta by měla státní pokladnu vyjít na 2,4 miliardy korun ročně navíc. Novinka by mohla platit od příštího roku.

Ministerstvo plánuje přidat návrh ve Sněmovně k již projednávané novele zákona o zdravotním pojištění. Změnu by tak kabinet mohl prosadit do říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. "Pokud bude přijat pozměňovací návrh, který připraví MPSV, dočkají se dlouhodobě nemocní zvýšení nemocenské už od roku 2018," uvedl dnes na twitteru Sobotka.

Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) uvedla, že vláda schválila návrat k době před škrty v době hospodářské krize, stejná pravidla platila do roku 2009. "Ráda bych viděla variantu ještě ambicióznější, bohužel to byly varianty dražší, hlasovali pro ně jen ministři ČSSD," uvedla na tiskové konferenci.

Nižší varianty prosazovaly resorty ve správě hnutí ANO či Hospodářská komora ČR. Podle návrhu ministerstva financí se mělo přidávat až od čtvrtého či sedmého měsíce stonání, a to na 66 procent základu. Vyšlo by to buď na 700 milionů, nebo na 300 milionů korun. Odboráři chtěli, aby dávky stouply na 78 procent základu už po měsíci stonání.

Na úpravě dávek se v listopadu dohodla tripartita, na výši ale shoda nebyla. Nepadla ani na jednání lídrů koalice. Původně byly návrhy čtyři - dva ministerstva práce, jeden odborů a jeden kompromisní. Resort financí po koaliční radě doplnil další dva.

V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny. Od 15. dne se nemocenské vyplácí z nemocenského pojištění. Činí 60 procent ze základu příjmu, který tvoří jen určitá část výdělku. Maximální denní nemocenské dosahuje letos 933 korun. Člověk s průměrnou mzdou, tedy s výdělkem 27.000 korun, dostává 480 korun za den.

Systém nemocenského pojištění je v přebytku, který se ale v posledních letech snižuje. Loni za první tři čtvrtletí byly příjmy vyšší než výdaje o 1,7 miliardy korun. O rok dřív dosahoval přebytek 2,2 miliardy a v roce 2014 za první tři čtvrtletí pak 2,8 miliardy korun.

Včlenění příživnictví do trestního zákoníku vláda odmítla

Pro možný rozpor s normami o ochraně lidských práv vláda odmítla návrh KSČM, aby bylo do trestního zákoníku včleněno příživnictví. O schválení negativního stanoviska informoval na twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Předloha se podle podkladů pro ministry inspiruje v minulém režimu, kdy byl způsob nabývání peněz k obživě chápán jako součást socialistické morálky, nikoli věc jednotlivce jako nyní.

"Ústavní pořádek nejenže nezakotvuje pracovní povinnost, nýbrž zaručuje právo na svobodnou volbu povolání, které zahrnuje i možnost svobodně se rozhodnout, zdali osoba pracovat chce, nebo zda pracovat nechce," napsali vládní legislativci.

Navrhovaná hrozba trestu podle nich představuje nepřímé donucení k práci, což je v rozporu se zákazem nucených prací zakotveným v Listiny základních práv a svobod i několika mezinárodních smlouvách.

Trest by podle novely KSČM hrozil lidem, kteří se vyhýbají práci, ač by jim byla opakovaně nabízena, a žijí na úkor jiných. Komunisté zdůrazňují, že navzdory stejnému pojmenování nejde o navrácení trestného činu, jaký existoval za socialismu. Rozsah postihů navrhli poměrně široký, od obecně prospěšných prací přes propadnutí majetku, peněžitý trest, zákaz činnosti, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, odnětí řidičského průkazu až po půlroční vězení.

Podle opoziční TOP 09 je návrh v rozporu s Listinou základních práv a svobod. "Je smutné, že vláda sice tento návrh zákona nepodpořila, ale dvě koaliční strany neodmítají povolební spolupráci s KSČM na vládní úrovni," uvedla místopředsedkyně strany 09 Markéta Pekarová Adamová s odkazem na nedávné vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) a dřívější slova předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Podle Adamové například návrh o příživnictví dokazuje, že komunistická strana je stejná, jako byla před rokem 1989.

Bez ohledu na dnešní výsledek hlasování ve vládě nyní posoudí návrh Sněmovna. Je možné, že poslanci o novele do podzimních voleb nerozhodnou.

Uzákonění dvou nových významných dnů vláda podpořila

Uzákonění dvou nových významných dnů, které se vážou k událostem druhé světové války, kabinet podpořil. V novele o státních svátcích, kterou podepsala nadpoloviční většina poslanců, měli ministři podle podkladů pro dnešní zasedání doporučit jen formulační úpravu.

Novela o státních svátcích by připomněla vyhlazení tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince a druhý odboj, jenž by připadl na den posledního boje českých parašutistů, kteří našli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha úkryt v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje.

Terezínský rodinný tábor byla zvláštní sekce vyhlazovacího tábora v Osvětimi-Březince, do níž bylo z terezínského ghetta postupně v letech 1943 a 1944 deportováno zhruba 17.500 vězňů.

Návrh, za nímž stojí sociální demokraté Robin Böhnisch a Karel Černý, podepsalo 101 poslanců že všech klubů, tedy ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09 a Starostů, ODS, KDU-ČSL a Úsvitu. Podpořili ho i nezařazení členové hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury.

Novela předpokládá, že v seznamu významných dnů přibude 9. březen jako Vyhlazení terezínského rodinného tábora v Auschwitz II-Birkenau a 18. červen jako Den hrdinů druhého odboje. Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou běžnými pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend.

Kabinet měl podle podkladů zákonodárcům doporučit, aby název významného dne 9. března zněl "Den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince". Podobě by měli zákonodárci upravit formulaci pojmenování existujícího významného dne "Vyhlazení obce Lidice", který připadá na 10. června.

Předkladatelé navrhují, aby Sněmovna předlohu schválila zrychleně už v prvním čtení.

Zdroj: ČTK 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity