Úterý 13. 11. 2018

Zájem o zlato roste, investoři mu zase začínají věřit. Zlákalo i George Sorose

24.02.2016

Cena zlata letos zatím stoupla asi o 14 procent a je tak už o něco výše než před rokem. Tento drahý kov má sloužit hlavně jako bezpečný přístav v nejisté době. Mít ho jako hlavní část úspor na důchod je kvůli častým cenovým výkyvům problematické. Zájem o zlato při současné nejistotě na akciových i dalších trzích nicméně roste.

zpráva Zájem o zlato roste, investoři mu zase začínají věřit. Zlákalo i George Sorose

Zlato znovu láká. Nelze sice přímo hovořit o zlaté horečce, cena tohoto kovu ale od ledna stoupla o 14 procent, a je tak o něce výše než před rokem. Řada odborníků věří, že hlavně kvůli nejistému vývoji na akciových trzích i trhu ropy může dál růst.

Z dlouhodobých grafů vyplývá, že zlato zažívalo vzestup zejména v nejistých dobách, například počátkem 80. let, kdy svět bojoval kvůli druhé ropné krizi s inflací. A ještě razantněji po nedávné finanční krizi. Pak ovšem cena výrazně klesla.

Vzhledem k častým výkyvům ceny lze zlato těžko považovat za zásadní dlouhodobou investici, třeba na důchod. Při současné nejistotě však jeho popularita roste. I u celebrit, jako je známý investor George Soros. Podle široce citovaného článku nezávislého portálu Beforeitnews.com koncem roku 2015 prodal své akcie největších světových bank jako JPMorgan, Goldman Sachs i jiné akciové tituly a nakoupil velké objemy zlata, což vyvolalo obavy z další finanční krize.

Dosáhla již cena zlata dna?
Ve prospěch růstu cen zlata hovoří podle hlavního portfoliomanažera firmy Colosseum Štěpána Pírka především uvolněná měnová politika centrálních bank v podobě záporných či téměř nulových úroků a kvantitativního uvolňování. "Akcie na řadě trhů výrazně ztrácely a investoři znejistěli. Podobné to bylo u méně kvalitních dluhopisů. Zlato tak plní roli bezpečného přístavu. Když se rychle neobnoví růstový trend na trzích, udrží si svou sílu," míní Pírko.

Proti růstu ceny zlata hovoří možné zvyšování úrokových sazeb v USA. Vzhledem ke známkám slabosti v některých oblastech americké ekonomiky, zpomalení růstu v Číně a v řadě zemí vázaných na komodity ale Pírko nevěří, že bude americká centrální banka Fed zvyšovat úroky příliš razantně.

Loni klesla dolarová cena zlata asi o desetinu a v korunách o tři procenta. Dosáhla tak dlouhodobého dna. Když bude pokračovat současná nejistota a uvolňování měnové politiky centrálních bank, může letos troyská unce zlata (31,1 gramu) stát 1400 až 1500 dolarů. Vyneslo by tak 16 až 25 procent a v budoucnu by mohlo dosáhnout na nové maximum. Za velmi pravděpodobný pokládá Pírko i růst ceny stříbra.

Investoři zlatu opět začínají věřit, souhlasí analytik Boris Tomčiak z poradenské firmy Finlord. Ta vytváří z průměrných prodejních cen velkých českých prodejců fyzického zlata od počátku tohoto roku zlatý index. Podmínkou je, aby zveřejňovali ceny, nabízené zlaté slitky musí certifikovat prověřená česká, rakouská, švýcarská či australská mincovna. V pondělí 15. února činila průměrná nákupní a prodejní cena za unci zlata 31 404 a 28 680 korun, u stogramového slitku 98 914 a 91 909 koruny.

Tomčiak věří, že může cena troyské unce zlata do konce roku vzrůst z více než 1200 na 1300 dolarů. Ovlivní ji schopnost jednotlivých zemí odvrátit recesi. Podpůrná opatření Evropy a Japonska ale nefungují, jak mají, a v ekonomice se hromadí peníze. Strach z recese by vyvolal výprodeje akcií a investoři by přesouvali peníze do vládních dluhopisů, nemovitostí a do zlata. Významný bude i vývoj na Blízkém východě. Těžební firmy omezují kapitálové výdaje, a tak je podle Tomčiaka propad ceny zlata málo reálný. V nejbližších letech čeká růst cen. To může vést ke zvýšení ceny stříbra, ale pomalejšího než u zlata.

Barbarská relikvie minulosti
I velcí domácí producenti zlata očekávají růst jeho ceny. Generální ředitel Safiny Petr Koutský soudí, že se budou investoři kvůli poklesu trhů zbavovat akcií. Klíčovou roli bude samozřejmě hrát politika Fedu. Podle některých předpovědí může cena troyské unce zlata koncem letošního roku stát kolem 1600 dolarů. Za silně podhodnocené považuje Koutský stříbro.

Také zájem Čechů o investice do zlata nebo jiných drahých kovů stoupá. "Safina loni prodala téměř čtyři tuny investičního zlata, většinou v České republice. Nejoblíbenější jsou nadále zlaté slitky vážící jednu unci, 250 a 10 gramů. Prodali jsme i přes 200 kilogramů investičního zlata v kilogramových slitcích. Druhým nejoblíbenějším drahým kovem zůstává stříbro," dodal Koutský.

Prodeje zlata a stříbra v České mincovně loni dosáhly 606 milionů korun, takřka o 30 procent více než v roce 2014. Více než polovinu tvořily její pamětní mince a medaile za 346 milionů korun. Češi si objednali přes čtvrt tuny ryzího zlata v podobě investičních slitků a mincí, o třetinu více než v roce 2014.

Také marketingový manažer České mincovny Lukáš Jokl vidí za růstem zájmu sílící nejistotu ve světě. Atraktivitu zlata zvyšují i nízké úroky. Tradičně nejpopulárnější je uncový slitek. Většinu zákazníků tvoří domácí investoři a sběratelé. Troyská unce zlata může podle Jokla stát v závěru roku 1300 dolarů. To je při současném kurzu asi 31 400 korun.

Investiční bankéř Ondřej Jonáš míní, že lidé v sobě mají geneticky zakódovanou touhu po zlatě. Pokládá ji ale za barbarskou relikvii minulosti. Jde o jednoduchý produkt, k jehož oblibě v minulosti přispěla neexistence práva a porušování dohod. Nyní ale žijeme v právním státě a situace je jiná.

"Kilogramový slitek, který stojí v přepočtu asi milion korun, v případě potřeby těžko rozdělíte na více dílů. Nenabízí dividendu, vydělat lze na rozdílu kupní a prodejní ceny. Prodat zlato se ziskem ale není vždy snadné. A je třeba platit za jeho úschovu či pojištění," říká Jonáš.

Sám se v roce 1987 ve firmě Salomon Brothers podílel na přípravě půjčky 13 tun zlata pro Státní banku československou ve výši 500 milionů dolarů. Šlo o forwardový kontrakt, díky němuž získala banka za zlato o půl procenta více. Takový obchod má ale smysl jen ve velkém objemu.

Část poradců doporučuje mít malý podíl aktiv ve zlatě. Jako investice, z níž lze žít, nemá podle investičního bankéře Jonáše smysl. Chápe ale, že po finanční krizi obliba drahého kovu stoupla. Doporučuje kupovat spíše investiční mince než slitky, protože jsou levnější. Raději by ale preferoval německé státní dluhopisy. Nebo zlaté ETF fondy obchodované na burze.

Poukázal také na článek amerického finančního serveru CNBC, podle něhož nákup zlata vyvažuje pohyby akcií. Když klesají, zlato obvykle zdraží a naopak. V posledních 60 obchodních seancích vykázaly zlato a akciový index S&P 500 víceméně pohyb opačným směrem. Cena zlata ale neroste vždy, když akcie oslabují, varuje CNBC.

Zdroj: Hospodářské Noviny 

Autor: Redakce

Diskuze


Pokud chcete vstoupit do diskuze, musíte se nejprve přihlásit.

Hlavní události

Čtěte další události z oblasti hlavní události

Ekonomika a politika

Čtěte další události z oblasti ekonomika a politika

Akcie

Čtěte další události z oblasti akcie

Měny a sazby

Čtěte další události z oblasti měny a sazby

Komodity

Čtěte další události z oblasti komodity